Antonín Slavíček
Antonín Slavíček (16. května 1870, Praha – 1. února 1910, Praha - Holešovice)
byl český malíř. Jedná se o vrcholného představitele českéhoumění kolem roku 1900, který vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začal tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. V pozdějších letech se setkal s francouzskýmimpresionismem, ten jej však neovlivnil. V pozdějších pracích je patrné uvolňování stylu.
Často pobýval v Kameničkách na Vysočině. Snažil se o zachycení rázu a proměn tamní krajiny. Vzhledem k tomu, že jeho žena Bohumila vyrostla ve středočeském Štolmíři, vznikly některé jeho obrazy také zde. Jde např. o obraz Kostel ve Štolmíři, který zachycuje místní monumentální barokní kostel sv. Havla. Dnes je obraz uložen v Galerii moderního umění v Roudnici n. L.
Roku 1887 byl zapsán na AVU v Praze do krajinářské speciálky u profesora Julia Mařáka (1832–1899).Studium několikrát přerušil, patrně pro neshodu s Mařákem.
Dne 8. října 1899 zemřel profesor Julius Mařák a on byl dočasně pověřen vedením školy, ucházel se oprofesuru, ale nebyl přijat. Krajinářská speciálka na pražské Akademii byla zrušena.
Významným přítelem Antonína Slavíčka byl mecenáš a sběratel umění August Švagrovský, rodák z Roudnice nad Labem. Podstatnou část své sbírky včetně řady Slavíčkových obrazů věnoval Švagrovský rodnému městu a dnes jsou v majetku roudnické galerie.
Dne 10. srpna 1909 byl při koupání v řece Zdobnici zasažen mrtvicí. Následovala dlouhá doba léčení. Snažil se malovat levou rukou, poté se pokoušel o malá zátiší. Výsledky byl zklamán, proto 1. února 1910 zvolil dobrovolnou smrt střelnou zbraní, dle úmrtní matriky "ve stavu nepříčetnosti".
Byl ženat s Bohumilou Brynychovou, která je častou stafáží nejen na jeho obrazech. Měli spolu tři děti – Evu (1895–1953), Jiřího Slavíčka(1901–1957), filmového střihače a režiséra, Jana Slavíčka (1900–1970), známého českého malíře. Jeho zetěm byl legionářský básník Rudolf Medek, známí jsou i vnukové malíř Mikuláš Medek (1926–1974) a politik Ivan Medek.
Vdova po Antonínu Slavíčkovi, paní Míla, která byla nucena sama se postarat o tři malé děti, se v srpnu 1910 provdala za Herberta Masaryka(† 1915), který byl rovněž malířem a Slavíčkovým přítelem.[1] Z tohoto svazku se narodily další čtyři děti: dvojčata Herbert a Anna, Tomáš aHerberta. Oba chlapci však zemřeli v útlém dětském věku.
Ve Veltruském parku, 1896